Již desítky let vědci informují o nových poznatcích týkajících se vlivu kouření na zdraví. Je všeobecně známo, že kouření zvyšuje riziko vzniku chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), rakoviny plic, aterosklerózy a dalších kardiovaskulárních onemocnění. Důsledky této závislosti představují velmi vážnou zátěž pro systém zdravotní péče v České republice.
Úvod
V České republice patří onemocnění oběhové soustavy dlouhodobě k nejčastějším příčinám úmrtí. Podle českých statistických údajů zůstávají hlavní příčinou úmrtí i v posledních letech, přičemž v roce 2020 způsobila více než 51 tisíc úmrtí. Odborné zdroje zároveň uvádějí, že ateroskleróza je jedním z klíčových mechanismů vzniku závažných kardiovaskulárních onemocnění, včetně infarktu myokardu a ischemické cévní mozkové příhody. Mezi významné ovlivnitelné rizikové faktory aterosklerózy patří také kouření cigaret.
Co je ateroskleróza?
Ateroskleróza je onemocnění způsobené zesílením stěn velkých a středních tepen v důsledku ukládání tzv. aterosklerotických plátů, tedy lokálního nahromadění cholesterolu a zánětlivých buněk. Tyto plaky způsobují zúžení lumenu tepen, což brání průtoku krve a v důsledku toho vede k hypoxii tkání a orgánů. Ateromatické plaky se nejčastěji tvoří v:
- koronárních tepnách srdce
- krčních tepnách
- mozkových tepnách
- tepnách dolních končetin.
Místa výskytu aterosklerotických změn korelují s onemocněními, která vyvolávají. Ateroskleróza může vést k ischemické chorobě srdeční (známé také jako koronární choroba), cévním mozkovým příhodám nebo chronické ischemii dolních končetin. Ateroskleróza postupuje v průběhu let a její první příznaky se často objevují až v okamžiku, kdy jsou aterosklerotické změny již pokročilé. Nejčastěji se projevují bolestí způsobenou nedostatkem kyslíku.
Vliv kouření cigaret na rozvoj aterosklerózy
Ateroskleróza je civilizační a multifaktoriální onemocnění. Studie poukazují na to, že průběh onemocnění do značné míry závisí na našem životním stylu. Mezi rizikové faktory patří mimo jiné kouření.
Z výzkumů citovaných autorkami vyplývá, že kuřáci mají 2,2 krát vyšší riziko vzniku ischemické choroby srdeční než nekuřáci. Navíc to přispívá ke zkrácení života v průměru až o 21 let! Velkou roli v tomto procesu hraje skutečnost, že aterosklerotické změny často postupují nepozorovaně. Autorky zmiňují pozorování provedená ve skupině potenciálně zdravých mužů, kteří však byli závislými kuřáky. Bylo u nich zjištěno zúžení renálních tepen a také výskyt aterosklerotických změn.
V souvislosti s rozvojem aterosklerózy u kuřáků stojí za to věnovat zvláštní pozornost údajům, které prezentují autoři studie věnované kouření cigaret ve vztahu k progresi aterosklerotického onemocnění. Jak prokázali, klíčový význam pro rozvoj aterosklerózy mají tzv. „balíčky“. To znamená, že např. osoba, která kouřila 2 balíčky cigaret denně po dobu 10 let, má stejné riziko rozvoje a progrese aterosklerotických změn jako kuřák, který po dobu 20 let kouřil v průměru 1 balíček denně. Zvláště důležité je, že nezáleželo na tom, zda byl zkoumaný stále aktivním kuřákem, nebo zda s tímto zlozvykem před nějakou dobou přestal. To umožňuje vyslovit tezi, že kouření může mít dlouhodobé a nevratné následky pro kardiovaskulární systém. Pro aktivní kuřáky by to mělo být důležité varovné znamení a argument pro to, aby se se svým zlozvykem skoncovali co nejdříve.
Boj proti aterosklerotickým změnám
Mezi faktory výskytu aterosklerózy patří i ty, na které máme přímý vliv. Pokud chceme bojovat proti aterosklerotickým změnám, měli bychom se v první řadě postarat o zdravý životní styl. To znamená mimo jiné přestat kouřit, osvojit si zdravé stravovací návyky nebo zvýšit úroveň fyzické aktivity. Tyto kroky mohou přispět k zastavení dalšího rozvoje aterosklerotických změn.
Současně se v rámci boje s touto chorobou doporučují také opatření vedoucí ke snížení hladiny cholesterolu v krvi. Farmakoterapie zaměřená na čištění žil a tepen je jedním ze způsobů prevence ischemické cévní mozkové příhody způsobené aterosklerózou. Autoři studie zároveň poukazují na to, že v případě pokročilých změn může být nezbytné použití stentů. Stenty, zejména nové generace, výrazně snižují riziko cévní mozkové příhody.
Ačkoli existují způsoby léčby aterosklerotických změn a s rozvojem medicíny jsou stále účinnější, z hlediska společnosti má nejdůležitější význam primární prevence. V této souvislosti by změna životního stylu, zahrnující mimo jiné co nejrychlejší odvykání kouření, měla v dlouhodobém horizontu přinést nejlepší výsledky.
